miloslav könig



klof klof

venku se hýbou jen ptáci, bílý kůň
na protějším okně volá
po sněhu, jenže dnes
by padal jen těžký a šedý
jako nebe, jako dnes
dnes jako já, jako omítky domů
jako stesk, a vlastně kvůli komu
asi že je všechno tak holé
a prázdné

chlapeček odnaproti roztáhnul záclony
nešel dnes do školy, má práci, stříhá
svatého Martina
aby s hejnem ptáků odletěl
až do nebe, prosit
za bílé vteřiny
oblohy modříny
za plnovous krajiny, a vněm
uličky pro ptáčky, pro lidi
pro chlapečka do školky